Rozhovor - Dominik Res

Dobré ráno z Kanady.

Dobrý večer z ČR.

Vzhledem k tomu, že na naši společnou videokonferenci jsi zapomněl hned hodinu po tom, co jsme stanovili termín, nevadí ti, že některé otázky odpovím / doplním za tebe?

Bez komentáře.

Samozřejmě, vždyť tu nejsi...

Tvoje kariéra v Shooters prý započala na tréninku Brněnských Buldoků, kde jsi se seznámil s dnešním manažerem, Porwim. Je to tak?

Ano to je pravda, toho času jsme se seznámili ještě jakožto dva nadstandardní a vyčnívající jedinci se slibnými vyhlídkami do budoucna. Potom jsme ale zašli na kofolu do Terče a od té doby to šlo jenom dolů a slibná kariéra nepřišla ani v Bulldogs Brno ani nikde jinde. Ale Ondra má pořád mikinu z Vítkovic, takže vlastně extraligovou minulost. Určitě to všem čtenářům rád poví.

Pro doplnění informací:

• jednalo se o trénink Cé mužstva
• Terč je bývalá studentská hospoda na Palackého vrchu proslavená mimo jiné tím, že při objednání kofoly se automaticky přikládal panák rumu

Zmínil jsi Kofolu. Nemůžu si odpustit otázku na tvoje rodné město Krnov, které se nachází pomalu v Polsku. Jsi stále hrdý pšon... Krnovák?

Ano, je pravda, že místy je jedinou hranicí řeka. Takže do Polska klidně dojdu pěšky a nebude to žádný velký výkon. Kofolu podporuji nevraživými pohledy na brněnskou obsluhu, která mi tvrdí, že Zulu cola je Kofola. Není.

Jako rodák z Třebíče musím souhlasit. Ať si kdejaký všeználek s podepsaným výtiskem knihy kulinářských šmakulád od Ládi Hrušky tvrdí co chce, Zulu limonáda prostě není ZONka.

Zde bych ještě upřesnil konečné pořadí tří zmíněných nápojů a graficky znázornil rozdíl mezi nimi:

1. Kofola

2. ZONka

Pojďme k florbalu. Velkou část kariéry jsi strávil v ,,padajícím letadle“ pardon, v Židenicích. Zlí jazykové tvrdí, že jsi zdrojem smůly a neúspěchu, popřípadě kotva týmu.

Předně asi díky za pohodový začátek rozhovoru… a dále chci podotknout, že mince má vždy dvě strany a stejně tak může být (je) kotvou tým! Nicméně námořnická terminologie je zde určitě na místě… stačí pár kapitánů v předvečer zápasu a jak to (ne)jde… příkladem může být turnaj v Rožnově.

K Rožnovu se dostaneme, teď se bavíme o dvou sezónách v Židenicích a dvou po sobě jdoucích sestupech.

Sestupy s Židenicemi nijak neokecám a vymlouvat se nebudu. Při jediném vyhraném zápase v divizi proti Olomouci, kde jsme dali 19 gólů jsem vyšel s bilancí 0+1. Jako útočník. To asi hovoří za vše.

Kanadské body v rozhodnutém zápase nejsou důležité. Na čem ale záleží, je umění rozhodnout důležitý zápas jako semifinále UFL za Shooters trestným střílením. Nebo třemi trestnými stříleními, jak se zmínil Prowi.

Znáš to jak všechny ty historky postupem času nabydou na významu, velikosti a vlastně tak celkově nakynou? Například: “To byla ta akce jak jsem vypil 5 piv a udělal 50 kliků” A za dva roky slyšíte tu samou historku od toho samého člověka, ale za tu dobu již vypil piv 15 a kliků bylo 122.

Nicméně, abych se vrátil k otázce: V tomto zápase jsem neproměnil nájezd ve hře a nájezd po prodloužení. I přesto jsme postoupili a v dalším zápase, což bylo finále, jsem dal 4 góly. Porwi ale pustil 6 a tak bylo bohužel smutno. Asi na 5 minut. Než jsme došli do Jachtu.

Komentované video z onoho semifinále má na kontě cca 70 tis. shlédnutí:

Loňský turnaj v Rožnově se týmu Shooters náramně povedl. Pro tebe ale začal nešťastně. Těsně před prvním zápasem jsi si při vstupu do haly vyvrtl kotník (ten rok výjimečně jen po druhé). Některým nejmenovaným spoluhráčům se dost ulevilo, že asi nebudeš moct hrát. Pak si ale všechny nasral tím, že to bude dobrý, ale že útočníka hrát nemůžeš. Myslíš, že to byl klíč k vítězství?

Tohle byl úspěch založený zejména na nepodcenění team-buildingu a jedné důležité prohře. A taky proto, že jsem kvůli zranění hrál v beku. Konečně Shooters získali (jen) ofenzivně smýšlejícího obránce alá Jordi Alba. Až na tu rychlost a vlastně obecně schopnost se rozběhnout. Jediný rozdíl.

Jen doplním, že jsi se nakonec stal nejlépe bodujícím hráčem Shooters.

A také členem All star teamu. Ale důležitý je přece tým. Musíme se soustředit na svoji hru. Je to sport.

Před letošním turnajem se od tebe očekává mnohem víc. Čeká se, že potáhneš tým bodově a po večerech všem ukážeš své pokrové umění.

Prosím upřesnit, o žádném pokerovém umění nevím. Občas blafuju a vše prohraju, občas mám dobré karty a nevyhraju nic a občas naopak. Můj největší pokerový požitek je sledovat zkušené hráče, které vyřadí naprostí nováčci bez znalosti kombinací. Ahoj Matěji!

V práci děláš kontrolora kvality, že? Není to jistý způsob kompenzace tvých hráčských kvalit?

Nedělám a mám k tomu upřímně hodně daleko. Právě sedím na auditu a jelikož všichni něco chytře ťukají do počítače, tak jsem se bez váhání přidal a sepsal odpovědi na tento rozhovor.

Děkuji za tento strukturovaný rozhovor. V Kanadském fastfoodu A&W jsou rádi, že ve 23:00 odcházím a oni můžou konečně domů.

3. Zulu cola