Rozhovor - Ondřej Porwisz
Periodický občasník se členy klubu. Svoje vlastní pozvání ke krátkému rozhovoru přijal zakladatel, prezident, hlavní trenér a rezervní brankář týmu Shooters Beta v jedné osobě, Ondřej Porwisz.
V první řadě děkuji, že jsem si na tebe musel udělat čas, ale pojďme rovnou k první otázce:
Jak se ti sedí, na tolika židlích?
Uhhh, moje florbalové začátky, kde jen začít?
Na to jsem se sice neptal, ale budiž, tak povídej.
Můj začátek s florbalem se datuje do doby, kdy ještě rodičům části dnešního kádru nedocházelo, jakou udělají jednou chybu s výběrem sportu pro své ratolesti. Nepamatuji si přesný rok, ale tipoval bych 1999, protože hned po Naganu jsem zkoušel flirtovat s hokejem. K jejich smůle, mi ale po první sezoně oznámili, že jsem pro začátek s hokejem moc starý (rozuměj nedostatečně talentovaný) a tak se má slibně se rozvíjející hokejová kariéra zastavila a následně ukončila. Proto jsem se upíchnul k jinému sportu a začal to kazit novým spoluhráčům ve Vítkovicích.
pozn. pro mladší generaci čtenářů: Naganem se rozumí zimní olympijské hry v Naganu 1998, kde Český hokejový tým získal zlaté medaile. Tato vysvětlivka asi není nutná, protože je to již 23 let a každý rok se to vytahuje na mistrovství světa, jakoby se to stalo před pár měsíci.
V novém sportu, v novém kolektivu a v novém prostředí už neměl nikdo problém s tvým talentem? Nemusel si čelit posměškům svých vrstevníků?
Problém možná měli, ale potýkali se s nedostatkem golmanů a tak mi nikdo nebránil ve válení se na parketách v hale na Odstrčilce, kde mě sem tam něco trefilo. Moji spolužáci navíc florbal neznali a proto mi nikdo nevěřil, že něco takového hraju. V té době to dokonce nikdo neuměl ani vyslovit. Psalo se to floorball. A tak jsem měl od všech pokoj a mohl se soustředit na můj vývin.
Dost už tragického dětství v Ostravě. Toto téma by sebralo hodiny. Pojďme dál. Kdy a za jakých okolností se zrodila myšlenka týmu Shooters Beta? Nepamatuješ si kde to bylo a kdo byl přítomen?
To je jednoduchá otázka. Bylo to v roce 2011 v legendární studentské hospodě Yacht. Seděli jsme tam tehdy s otci zakladateli Dominikem Resem, Romanem Hypským, Kubou Vlkem a především Lukášem Králem, který nad námi držel ochranou ruku jak na hřišti tak mimo něj. Pokud jsem na někoho zapomněl, tak je to z důvodu, že jsem ho přes hustý cigaretový dým na druhém konci stolu neviděl.
pozn. pro mladší generaci čtenářů: V roce 2011 bylo ještě v České republice povoleno kouřit v hospodách.
Po této odpovědi naši čtenáři porozumí studentské tradici, kterou Shooters Beta mají. Možná to i zmírní kontroverzi kolem nově připravovaného loga, které se chystá.
Bez komentáře.
pozn. Logo přes protesty hráčů nikdy oficiálně nespatřilo světlo světa.
Vzpomeneš si na svoji nejlepší sezónu se Shooters Beta?
Asi hned ta první 2011/2012. Sešla se skvělá sestava super lidí. Ani nevím, kde se tahalo víc, jestli na hřišti, ve sprchách nebo v prázdných klubech po pondělní univerzitní lize.
Posuňme se teď kousek dál, každý rád vzpomíná na svá mladá léta a proto se u nás dodnes volí komunisti. Chvíli to trvalo než Shooters začali koketovat i s letními turnaji. Který turnaj považuješ za nejlepší?
Asi hned ten první. Byl to Hornets Cup v Rožnově pod Radhoštěm. I když v příštích letech následovaly lepší turnaje, co do výsledku, stejně na první místo řadím tento. Poprvé jsme se sešli i mimo univerzitní ligu a začala se rodit myšlenka k založení vlastního klubu. I když před námi byla ještě dlouhá cesta.
Myslím, že máme pro dnešek hotovo. Z dvaceti otázek, na které si se měl připravit, dostali naši čtenáři 5 odpovědí, což se dá považovat za velký úspěch. Díky za tvůj čas, přesně takové příběhy jsou důvod, proč novináři dělají svoji práci.
Taky děkuji za tvůj čas a trpělivost čekat 4 měsíce na odpovědi.